Valkar trek II

Téměř po dvou letech se nám opět podařilo se domluvit na společném Valkar treku. Letos se konal 16. února na Vysočině ve Velkém Meziříčí. Sraz byl domluven na 10 hodinu u vlakového nádraží.

 

My (já, Jenda a Jayro) jsme vyráželi z Tábora, kde jsme nabírali Pavlu s Brennym. No, zrovna šťastné bratrské shledání to nebylo, ale pokud byl každý v jiné části auta, tak to kluci zvládali.

 

Po příjezdu jsme ještě počkali na ostatní a vyrazilo se na asi 15 km procházku podél řeky Oslavy do Budišova. Cesta vedla kolem mlýna, a proto je také známá jako Mlynářská stezka. Byla to krásná procházky a místy i krapet adrenalinová (balancování na úzkém okraji, pod kterým tekla řeka). V Budišově jsme se najedli v jedné hospůdce a zpátky do Meziříčí jsme už jeli vláčkem.

 

Původně se nás mělo sejít mnohem více a dokonce tak, že bychom měli alespoň jednoho zástupce z každého vrhu. Bohužel mnozí museli kvůli zdravotnímu stavu nebo z rodiných důvodů odřeknout. Snad se s nimi sejdeme příště. Celkem se nás tedy sešlo 11 psů z toho 8 Valkaráků a asi 15 lidí.

 Zleva: Jayro, Šňupka, Beri, Ashanti, Kira, Gina, Cikorka, Nox, Sid, Dexter, Brenny

 

Kdo tu všechno byl:

A vrh: Bokužel nikdo - měla dorazit Iris (Angua) a přemlouvala jsem i Zuzku s Amiou, ale bohužel neměli čas

B vrh: Jayro, Brenny a Beri - Grippen měl přijet také ale bohužel naposlední chvíli jim to nevyšlo :o(

C vrh: Cikorka

D vrh: Nox (Do toho!), Kira (Daikira), Dexter, Šňupka (Dante)

NeValkaři: Ashanti Sluneční Listosvit, Gina (Aegies of Fortune Secret Energy) a Sid (mix AUO a BOC)

 

Zleva: Ashanti, Beri, Kira, Gina, Nox, Sid, Jayro 

Byla to příjemná procházka, i když možná poněkud rychlá (chvátali jsme do hospody na jídlo :oD). Jediný stín nastal, když se Jayro porval s Brennym. To se stalo hned na začátku procházky kvůli Gině, která hárala. Oba kluci se neustále otáčeli po Gině a nedávali na sebe pozor až do sebe najednou vrazili. No a rvačka byla na světě. Ani jednomu se nic vážného nestalo. Nejhůř na tom byla Pavla, kterou jeden zkulů poranil na prstě. Pavli promiň. Na Jayrovi jsem pak později našla pár strupů, ale nic vážného a další asi 3 týdny mi klepal uchem. Brenny ho za něj chytil a držel. Pravděpodobně mu tak poranil svaly v uchu, ale nebylo to nic vážného a po pár týdnech se vše vrátilo do normálu.

 

Suma sumárum to byla hezky prožitá neděle a děkujeme Šňupkovým za vymyšlení takové pěkné trasy. Musíme zas tuto akci zopakovat a snad příště i v hojnějším počtu. ;o)